Martina Vrkočová

 

Jsem maminkou 3 synů, milující manželkou a milovnicí zdravého životního stylu. Specializuji se na léčivou terapeutickou stravu u dětí i dospělých s potravinovými alergiemi a dalšími autoimunitními nemocemi.

Díky mým zkušenostem s léčbou atopického ekzému u nejmladšího syna jsem se rozhodla pomáhat maminkám a jejich dětem s tímto onemocněním.

Náš příběh

Když se v současné době podívám na svého syna Alexe, má krásnou hladkou kůži bez atopického ekzému. Je z něj veselý, živý kluk plný energie, který v noci sladce spí.

Už nemám strach, pokud si uzobne nějakou potravinu, na kterou má alergii, protože vím, že jeho stav je v takové fázi, že mu to neublíží.

Náš život se začal ubírat lepším směrem. Žijeme naplno, nepřežíváme.

Ještě před pár lety byl ale náš život o mnohem složitější

Nerozuměla jsem tomu, proč zrovna můj syn má ekzém, potravinové alergie a bolestivé zažívání. Nevěděla jsem ani to, jak ze zoufalé situace ven.

Jako každá maminka jsem chtěla pro své dítě to nejlepší. Snila jsem o tom, že naše trápení jednoho dne přestane.

Hledání, důvěra, trpělivost

Hodně dlouho jsem hledala cestu, která by mu pomohla. Nevzdávala jsem se a věřila, že na způsob, jak mu pomoci, příjdu. Neustále jsem hledala různé způsoby vhodného stravování, četla nejrůznější doporučení týkajících se dětí s atopickým ekzémem. Spousta rad ale byla bohužel mylná. Nakonec se na nás přeci ale jen usmálo štěstí.

Objevila jsem funkční řešení pomocí terapeutického stravování, které synovi nedráždilo trávicí trakt, jeho zažívání se zklidnilo, postupně hojilo a výsledek se poté objevil i na kůži. Ekzém začal pomalinku mizet.

To, co jsme si zažívali dnem i nocí, bych nepřála opravdu nikomu.

Prožívali jsme oba strašnou bolest. Alexíka svědila a následně bolela rozškrábaná kůže po celém těle. A mě bolelo srdce, že nevím, jak mu pomoci. Nosila jsem ho v noci na rukách, aby neplakal. Držela jsem mu ručičky, aby se neškrábal a nezpůsoboval si bolest ještě větší. Dokázal se během deseti minut rozškrábat na obličeji do krve.

Lidé se mě ptali, co má syn za potíže, jak to, že vypadá tak hrozně, že má hlavu jeden velký strup. Bála jsem se potkat někoho známého. Co by si o mě pomysleli? Že ubližuji svému dítěti? Bála jsem se jít na kontrolu k dětské lékařce, která se zhrozí a bude mi opět nutit své „vitamínové“ mastičky.

 

Bylo to všechno strašně vysilující. Přes den hlídat stravu pro něj i pro mě (kojila jsem). Nespustit ho z očí, aby si neubližoval. Neustále hlídat délku nehtů, aby následky nebyly tak drastické.

Jakmile jsme večer ulehli ke spánku, začal se drbat a mně začala noční směna. Na noc jsem mu musela dávat antihistaminika, aby ho kůže tolik nesvědila. Později jsem zjistila, že časté podávání těchto léků ho tlumí i jako člověka. 

Cítila jsem se hrozně unavená, vyčerpaná.

Bojovala jsem s názory lékařů a nejbližší rodiny. Všichni mě přesvědčovali, ať syna namažu kortikoidy, že mu to pomůže. Měla jsem na tuto léčbu svůj vyhraněný názor, přes který nejel vlak.

Plakala jsem já i Alexík. Neměl o nic zájem. Nesmál se. Jen se trápil. I přes to mě neopouštěla naděje, že to jednou bude jinak.

Takhle to nemůžu nechat. Čím více jsem toužila, tím více se mi otvírala další cesta.

Ve dvou letech jsme už měli vyzkoušené, které potraviny mu dělají dobře a na ty jsem se více zaměřila. Vyřazováním nevhodných potravin a zařazováním těch prospěšných se jeho kůže začala lepšit. Tím se zlepšovala i naše nálada. Celý princip tkvěl pouze v tom, co sní a co ne.

Proč ale lidé často řeší zdravotní stav kůže různými mastmi a neřeší příčinu? Proč vlastně o tom všem neví? To si přeci nemohu nechat jen pro sebe.

Proto jsem se rozhodla sepsat eBook Jak léčit ekzém pomocí stravy, kde vás ráda provedu krok za krokem tímto léčivým způsobem stravování a ukážu vám souvislosti. Zároveň v eBooku najdete i recepty, které vám v začátcích pomohou.